Determinanty autoregulace interkulturního učení

Abstract

Text je zaměřen na autoregulaci interkulturního učení. Tato problematika není v českém pedagogickém prostředí dosud detailně popsána. Interkulturní učení pokládáme za důležitou komponentu v oblasti interkulturního soužití. Autor se soustředí na definování pojmu interkulturní učení a na vysvětlení jeho specifik. Autoregulace interkulturního učení je demonstrována na modelu Kitsantasové a Talleyranda (2005). Nakonec jsou prostřednictvím modelu interkulturní kompetence Popeové a Reynoldsové (1997) popsány determinanty autoregulace interkulturního učení, kterými jsou: motivace, kognice a metakognice.

The text is focused on self-regulation of intercultural learning. This theme is not described in detail in the Czech pedagogy. Intercultural learning is considered to be an important component in the area of intercultural coexistence. The author is focused on intercultural learning definition and its specific explanation. The self-regulation of intercultural learning is demonstrated on the Kitsantas? and Talleyrand?s (2005) model. Finally there are described determinants of self-regulation of intercultural learning, which are: motivation, cognition and metacognition.